Těhotná a cestuješ? Ano.

Kam pořád jezdíte? A to lítáte, i když jsi těhotná? Stojí Ti to za to? Není to nebezpečné? To se nebojíš?

I takové otázky jsme dostávali, když jsme čekali našeho malého syna. Cestovali jsme, i když jsem byla těhotná.

Kontroverzní? Možná. Nebezpečné? Ne, za určitých podmínek.

Jak už jsem psala v minulém článku, cestování patří a vždycky patřilo k životnímu stylu naší rodiny a nechtěli jsme se ho vzdát ani když jsem byla v očekávání.

Jako první chci říct, že bych nikdy nikam neletěla, kdybych byla ohrožená já a nebo moje miminko. A to, si myslím, by měla mít na paměti každá těhotná žena, která chce cestovat. Bez porady se svým lékařem a bez všech potřebných vyšetření bych si nedovolila letět letadlem nebo absolvovat delší trasy. Naše miminko bylo vytoužené, a kdyby mi lékař cestovat nepovolil, tak bychom se cestování vzdali.

Lékař povolil létání letadlem a doporučil, aby cesta proběhla nejpozději ve 26. týdnu těhotenství a že pokud chci létat letadlem, je nejvhodnější druhý trimestr. V té době je žena nejméně unavená a cítí se nejvíce fit. Pro plod je to v této době nejbezpečnější.

Dalším doporučením bylo, aby lety netrvaly déle než 3 hodiny. Ne kvůli tlaku ve výškách, ale kvůli dlouhému sezení a překrvení nebo nedokrvení pánevní oblasti těhotné ženy. Bylo mi také řečeno, abych se procházela, kdykoli to bude možné a odpočívala už při prvním příznaku únavy. Vše jsme pečlivě zvážili a pak jsme plánovali.

Navštívili jsme Ibizu, tu jsem absolvovala v 5.týdnu těhotenství. Byla to odpočinková dovolenka, jen s jednodenním půjčením motorky a poznáváním. Bylo to moc fajn, bříško jsem měla malé a nijak mě neomezovalo, ale mohla jsem si užít moře a první chvíle s miminkem v bříšku, tak jak to mám nejraději. Co se týká sluníčka, tak jsem se opalovala, ale bříško jsem měla vždy zakryté tenkým šátkem. Doslechla jsem se totiž, že by sluníčko mohlo miminko rušit. A to jsem nechtěla.

Dovolená proběhla v pohodě a my jsme si řekli, že naplánujeme ještě jednu, aktivní, ale s ohledem na mé těhotenství. Takovou, kterou si užijeme ještě „ve dvou“, ale už s miminkem v bříšku.

A tak jsme naplánovali čtrnáctidenní eurotrip. Byla jsem ve 20.týdnu těhotenství.

Naše cesta vedla do Milána, kde jsme strávili dva dny, pak do Porta, které jsme si zamilovali a Portugalsko se definitivně stalo naší láskou. Užili jsme si procházky, jízdu místní tramvají a výlet k oceánu. Následoval jeden den v Madridu, který byl naší přestupní stanicí na Lanzarote. Lanzarote je jeden z ostrovů Kanárského souostroví, kam tak často nevedou cesty turistů a to my máme rádi. Poleželi jsme si a vyhřáli jsme se na krásných písčítých plážích, půjčili jsme si auto a projeli celý ostrov. Mohli jsme tak obdivovat zelenou přirodu kontrastujíci s černou lávovou krajinou, obklopenou oceánem.

Rádi si užíváme dovolené všemi smysly a tak nechybělo ani jídlo a dobrá káva, která mi v druhém trimestru nevadila, naopak mi dělala moc dobře, protože jsem milovnicí kávy.

Co může být na dovolené krásnějšího než si dát rybu s místními lidmi na nádherném útesu tyčícím se nad oceánem, vnímat u toho vítr a krásný svěží oceánský vzduch a teplé sluneční paprsky.

Po pár dnech jsme přeletěli do Barcelony, kde jsme si užili pravé španělské léto a město pulsujíci hlavně místními obyvateli. Náš eurotrip se totiž uskutečnil na přelomu ledna a února.

Z Česka nám chodily fotky našeho města ve sněžné vánici a my jsme zase posílali fotky ze slunečného Lanzarote, kde jsme se vyhřívali v plavkách. Bylo teplo, ale ne příliš, a to bylo moc příjemné. Velké horko by mi v těhotenství nedělalo dobře.

Bylo to úžasné a užili jsme si to. Samozřejmě, že cestování v těhotenství je náročnější.

Ale pokud se žena na cestování cítí, nemá žádné komplikace a doktoři ji to povolí, není podle mého důvod proč nevyrazit. Samozřejmě pokud chcete 🙂 A my jsme chtěli.

Nejdůležitější je pocit ženy. Já jsem třeba věděla, že bych nechtěla jít na velký koncert nebo festival a necítila jsem se dobře v davu, což některým ženám nevadí. Nebo jsem věděla, že bych nezvládla výšlap na vysokou horu, což některé ženy zvládají, ale pro mě by to bylo příliš náročné.

Ale věděla jsem, že mi cestování udělá dobře a taky to tak bylo.

Ani teď když máme malého syna jsme cestovat nepřestali. Vychováváme malého cestovatele a cestovaní s ním dalo naším cestám nový rozměr. A já doteď věřím tomu, že právě to cestovaní v těhotenství způsobilo to, že náš malý syn cestuje tak rád jako my a už od miminka to zvládá bravurně.

A tak pokud chcete, nemáte žádné komplikace a cítíte se při cestování dobře, tak cestujte! 🙂

Vaše Lucka

Lucie Schwarz
„Jsem spokojená žena i přesto, že žiju 20 let bez vlasů. Pomáhám lidem v podobné situaci, aby i oni měli dostatek sebevědomí a krásný a naplněný život.” Můj životní příběh si přečtěte zde >>