Luci, jak to, že ses rozhodla psát blog?

Luci, jak to, že ses rozhodla psát blog? Vždyť jsi nikdy nebyla nějaký pisálek, to Tě to najednou tak chytlo? Kde se to v Tobě najednou bere? A myslíš, že je blog potřeba? To jako teď budeš bloggerka?

Takové teď dostávám otázky, když se zmíním o svém projektu a abych se přiznala, taky jsem si je ze začátku pokládala. Když nad tím tak přemýšlím, sloh mě nikdy nebavil a ani nevím, jestli jsem na něho měla talent.

Tohle je ale něco jiného.

Rozhodla jsem se po velmi dlouhém váhání, že zveřejním svůj příběh. Nebylo to ani trochu lehké rozhodnutí. Bylo to obrovské vykročení z mé komfortní zóny a navíc jsem vnímala riziko, že by se to třeba nemuselo někomu líbit. Taky jsem přemýšlela nad tím, jak na to bude reagovat moje rodina. Protože přece když zveřejním svůj příběh, zveřejním také část jejich příběhu, který mají se mnou společný.

Všichni z mé rodiny, se kterými jsem to probírala, můj nápad a mé odhodlání podpořili a já jsem jim za to neskutečně vděčná.

Rozhodla jsem se svůj příběh zveřejnit proto, že si myslím, že je to potřeba.

Je potřeba, aby se lidé dozvěděli, jaké to je žít bez vlasů. Aby se to dozvěděli ti, kterých se to bezprostředně týká, kteří sami z různých důvodů přišli o vlasy a také ti, kteří mají někoho, kdo ztratil vlasy ve svém okolí.

Bez vlasů můžeme žít krásný a plnohodnotný život a užívat si ho plnými doušky. Tak to mám já a chci se s vámi o okamžiky ze svého života dělit.

A tak jsem tady a začínám psát blog.

Bude o mě a všech stránkách mého krásného života. Bude o tom, jak se jedna obyčejná holka bez vlasů rozhodla, že bude žít plnohodnotný a naplněný život a to, že vlasy nemá, ji nebude žádnou překážkou. 

Těším se na Vás na mém blogu! 

Vaše Lucka

Lucie Schwarz
„Jsem spokojená žena i přesto, že žiju 20 let bez vlasů. Pomáhám lidem v podobné situaci, aby i oni měli dostatek sebevědomí a krásný a naplněný život.” Můj životní příběh si přečtěte zde >>